Rozhovor - Josef Hochman (Pepíno)

Rozhovor tentokrát poskytl trenér starší přípravky ,a také táta tří dětí kteří u nás hrají fotbal.

Jak se jmenuješ, kde bydlíš a kolik ti je?

Jmenuju se Josef Mencl Hochman, jinak mi všichni říkají Pepíno. Je mi pouhých 42 let a bydlím nedaleko poříčanského hřiště ve vedlejší vesnici. 

Jaké máš koníčky mimo fotbal?

Mám rád sporty všeho druhu včetně bojových, rád si přečtu pěknou knížku a baví mě pěší i cykloturistika v přírodě.

Jaká je tvá pozice u nás v Poříčanech

Aktuálně jsem trenér poříčanské starší přípravky.

  
Co tě přivedlo do SK Poříčany a jak dlouho si u nás?

Původně jsem přivedl svého syna s cílem přihlásit ho do klubu, aby mohl hrát fotbal. Vzhledem k tomu, že se toho času rozšiřovala mládežnická základna a nebyl dostatek trenérů, tak jsem se rozhodl přispět "troškou do mlýna", udělal jsem si trenérskou licenci a začal nejmenší trénovat. Jsou tomu 4 roky, co jsem poprvé přišel do Poříčan. 

Jaký je tvůj cíl v čeho by si chtěl dosáhnout jak po hráčské tak trenérské či funkcionářské  stránce u nás v Poříčanech?

Rád bych pokračoval v trenérské činnosti u mládeže dále a pracoval i na sobě v oblasti dalšího trenérského vzdělávání. Současně působím jako hráč poříčanského "B" týmu, se kterým bych rád postoupil do okresního přeboru. Na případnou funkcionářskou kariéru je času dost...

Co říkáš na nové zázemí kabin včetně klubové hospody?

Vedení klubu odvedlo velmi dobrou práci a postaralo se o více než důstojné zázemí našeho klubu. Máme velmi pěkné hřiště, kabiny i další zázemí a osobně doufám, že bude SK Poříčany dále pracovat na rozšiřování našeho sportovního zázemí. 

V čem myslíš že jsou Poříčany na dobré cestě a naopak kde by měly zabrat.,nebo změnit k lepsimu?

Mám dojem, že v práci s mládeží je klub na dobré cestě. Samozřejmě je stále co zlepšovat tak, aby to naše hráčky a hráče táhlo na každý trénink či zápas a poříčanský fotbal byl dále na vzestupu. U nás v klubu fungují přátelské vztahy a nechybí patřičné nadšení pro fotbal.

Krátké hodnocení svého týmu silné a slabé stránky o by si chtěl vidět do budoucna od svého týmu 

Tým starší přípravky, který trénuju, má společné motto: JEDEN ZA VŠECHNY A VŠICHNI ZA JEDNOHO! Platí to pro hráče, rodiče, fanoušky i trenéry. Snažím se všem hráčům vštípit týmového ducha a oprostit se od výsledků v konkrétních zápasech. Právě týmové pojetí je tou nejsilnější stránkou naší starší přípravky. Tímto bych rád pochválil všechny hráče za obrovské nasazení v trénincích i zápasech. Poděkování patří taktéž rodičům a rodinným příslušníkům, kteří na zápasech doma i venku vždy vytvořili jako fanoušci parádní atmosféru. Na slabých stránkách pracujeme a budeme dále pracovat na každém tréninku, jakmile nám stávající situace umožní trénovat.